Úvod » HUMOR » Murtingerová Eva - Klub odložených mužů


        

Murtingerová Eva - Klub odložených mužů

 

Skladem: 996 ks
Číslo produktu: 20151235
EAN kód: 9788074536175
naše cena bez DPH: 270 Kč
naše cena s DPH (10 %):
297 Kč

do košíku:
  ks  

Pět zklamaných mladých umělců momentálně bez domova, majících delší dobu pocit beznaděje, a nevěřících ve svou šťastnou budoucnost, ale jinak velmi schopných, nadaných a zajímavého vzhledu, se sejdou v hostinci U vraždící ještěrky. Tím to však nekončí. Je snad zde, tomto prostředí pro ně nějaká naděje? Najde se někdo, kdo jim pomůže z bezvýchodné situace? Dostanou se konečně na svou vysněnou cestu? Uvidíme!

Ukázka z knihy:
Petr se tentokrát těšil do postele jako nikdy. Už, už aby tam byl. A když se konečně uložil ke sladkému spánku, usnul okamžitě. Lehce pochrupoval, což se mu vzdáleně donášelo k sluchu jako konejšivý šepot něžné víly, která se před ním vznášela v jakési mlhavé tenounké róbě, takže nebylo možné s určitostí rozeznat její obrysy. Jenže, právě když Petr zaměřil soustředěnou pozornost na tvar jejích nohou, aby zjistil, jestli jsou celé a jak asi dlouhé, v tu chvíli se něžná víla změnila na zběsilé kuře bez hlavy, které začalo lítat kolem Petra jak šílené a maličkým zobáčkem potulující se hlavičky začalo ďobat Petra do očí. Bylo to velmi nepříjemné, navíc krev ještě z kuřete stále stříkala a Petr si nestačil utírat obličej. A nejen, že hlavička dělala, co mohla, aby mu zobákem rozďobala oči, ale začala strašidelně pípat, což bylo k nesnesení. Navíc děsivý pípot začínal být silnější a silnější, jako kdyby mu zvoncem někdo mával kolem ucha. Crrrr! Neodbytně se vtíralo Petrovi do uší. A zase: crrrr! A crrrr! Kdy už bude konec! Zoufale se začal Petr zmítat a zacpal si uši. To ovšem nepomohlo. Zvonění začalo být silnější a silnější, až mu připomnělo neodbytné zvonění dveřního zvonku, které neustávalo. Navíc se přidaly nějaké těžké a dunivé zvuky, jako by někdo těžkou botou kopal do vchodových dveří. Petr se mátožně v posteli posadil a s úlevou si pomyslel: aspoň že to kuře zmizelo, a téměř ještě v polospánku slepě se potácel do předsíně ke vchodovým dveřím. Málem je nenašel, protože měl stále zavřené oči, ale hluk, který se za nimi ozýval, ho nakonec přitáhl k nim jako silný magnet. V tom kopání ustalo, ale dveře se ještě trochu třásly. Petr si na ně sáhl celý zpocený a opatrně kukátkem vyhlédl na chodbu. Uviděl něco, čeho se nejvíce obával, a to velkou hlavu kuřete, klapající zobákem, koulející očima a zřejmě rozzuřenou na nejvyšší míru. Ještě že jsem za dveřmi, konejšivě si řekl a třaslavým hlasem se zeptal: „Co chceš, kuře? Odpověď byla překvapující.

A5, pevná knižní vazba, 251 stran

ISBN 978-80-7453-617-5